Ve svytu hvězd
Tma vládu převzala
a měsíc je skryt.
Šustot křídel a nad tebou
je jenom hvězdný třpyt.
A najednou jen ticho temné,
kdy slyšís srdce tep.
Nebezpečí je skoro hmatatelné
- ozve se táhlý řev.
Ve stejnou chvíli červeně
zbarví se bledá tvář.
Na špičkách zubů se odráží
jenom mdlá hnězdná zář.
Krev stéká po krku
a uslyšet jen vzdech.
Chvěješ se a je ti do breku,
k ničemu není ti spěch.
Slzy se koulí po tvářích
a tmou je slyšet pláč.
Z dálky se blíží kroky
toho, co říká si hráč.
Hráč s životem a se smrtí
přistoupí k tobě blíž,
skloní se a pak pověsí
na krk stříbrný ti kříž.
Hruď pálí a srdce buší
když křížek opět sundává.
A najednou máš pokoj v duši,
když krev ti z krku slíbává.
Zvedne tě na nohy
a jak to bude dál?
Jdeš s hráčem ruku v ruce
až za obzor v tu dál...
Ty dva už nikdy neuzříš.
Hvězdám svou píseň vypráví
a na tom modrém hedvábí
zbyl po nich jen ten kříž...
