Spáchala sebevraždu
Miloval jsi mě, však kam jsi zmizel?
Bez tebe je život pěkná svízel.
Já vím kde jsi, však není mi známo,
proč nejsi tady, se mnou, kámo.
Je to tím, že máš jinou, tu blonďatou a krásnou.
Já jsem jen malá šedá myš, a neoplívám krásou.
Však pohleď, co jsi učinil, bez tebe žít se nedá.
Život si beru a doufám jen, že se mi to jen nezdá.
Stojím na mostě, v rukou dopis.
Je adresovaný tobě a matce mé.
Chystám se skočit a dopis dávám
do škvíry mezi kamenem.
Kdysi to bylo mnohem lepší,
kdysi, když byl jsi mi mnohem blíž.
Teď však slyším jen šumět vlny
a já vím, že ty to víš.
Kdysi, to jsme se spolu smáli,
líbali se a milovali.
Tehdy byl život veselejší,
A já jsem byla šťastnější.
Teď už to ale nezachráníš.
Stojím na mostě, chystám se skočit.
Tvá omluva nic nevyřeší,
je pozdě cokoli řešit.
Skáču, skáču. Voda je blíž.
Já však nic necítím a nevidím.
Před skokem jsem si vypíchla oči.
Však se tomu ani nedivím.
Necítím proto, že ještě v letu,
tepnu na krku jsem si rozřízla.
Necítím proto, že cítit nechci.
Mé tělo do vody dopadlo a já skonala.
