Bílé pláně...
První vločka nevinně z nebe padá
V období zimy je krutá vláda
tam, kde vločka dříve byla
táhnou se teď pole bílá.
Bílé pláně bílý les
ven už nechce ani pes.
Na pláně nikdo nevkročí
neb jenom smrt jim poroučí.
Uprostřed ničeho mrtvý strom stojí
pokrytý sněhem, zahalen v mlžném závoji
Jen černí ptáci letí oblohou
a vlčí vytí slyšet nemohou.
Bělostná noc a modré světlo měsíce
ozáří tělíčko malého chlapce.
Schoulený v závětří mrtvého stromu
nevěří, že by se dostal dnes večer domů.
Vlčí tlapky sněhem běží
tiché jako noční zpěv
z oblohy nám zase sněží
na sníh kape rudá krev.
Sněhová královna vládce zimy není
vánice v blizard se pomalu mění.
Sněhová královna může se zdát
však pravý vládce je smrt a tu nemá nikdo rád.
Pláně, které nejsou bílé,
z kterých září rudá krev
smrt pokračuje ve svém díle
tichem zní krkavčí zpěv.
