Kopni si
Franta stál na střeše školní budovy a pohvizdoval si. Tu ho najednou spatřil školník: "Okamžitě z tama vypadni, nebo zavolám policii!"
A to se Frantovi pranic nelíbilo.
"A neslezu, snažím se tu meditovat." zavolal v odpověď Franta.
"No počkej!" zahrozil školník a zmizel na chvíli za roh školy.
Fanta si znuděně sedl na komín a začal si znovu pohvyzdovat. Rozhovor se školníkem byl příjeným spestřením. Tu se ozvala šleha jak z děla. Franta se zvedl a přistoupil k okraji střechy. Podíval se dolů a uviděl školníka ležet dlouhýho jak širokýho na zemi.
Přes břicho mu ležel žebřík.
"Tak to je gól, školník slítl ze žebřa." Franta se začal neovladatelně řehnit. "Pane školník, co tam děláte?" volal dolů.
"Co asi?" zařval nasraně školník.
"Já vám pomožu." řekl Franta.
Vzal provat, po kterém nahoru vyšplhal, spustil ho dolů a sjel po něm jako blesk. Dole se zadíval na školníka.
"Co čumíš? Pomoz mi vstát a pak si místo hádek dáme karty." poradil mu školník.
Frnta mu tedy pomohl na nohy a pak se zeptal: "A budu si moct kopnout?"
"No tak jo. Kopni si." řek mu na to šolník.
Franta tedy přešel za školníka a pořádně ho nakopl.
