Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Démon: Povstání - 19. díl

 

Když si Kait byl jistý, že Akira bude potichu, ruku sundal. Pořád nakukoval ven, ale pak Akiru postrčil a oba z uličky vystoupili na normální širokou ulici. Před nimi na zemi klečel nějáký zrzek. Jeho vzlyky byly slyšet i k místu, kde Kait a Akira potichu stáli. A to bylo docela daleko.

Kdo to je?” zeptal se Akira.

Nev...” Kait se zarazil. Tuhle auru znal. Byla to ta slabá aura ze sklepa ve starostově domě... “Buď ve střehu, nevím, na čí je straně, ale vím, že jsem jeho auru zaznamenal, když jsem byl ve sklepě ve starostově domě.”

On je...?” zeptal se Akira s obavami.

Ne, není. Jeho aura je moc slabá na to, aby to on byl. Což znamená, že tvoje teorie o tom, že Mai je ten druhý, byla pravdivá,” odpověděl ustaraně Kait.

Co s ním uděláme?” zeptal se chlapec.

Vezmeme ho k nám. Pokud už nic, tak nám minimálně bude schopen dát aspoň nějáké informace. Vypadá to, že se mu od ní povedlo utéct,” rozhodl Kait.

Společně tedy k zrzkovi přistoupili. Ruce pořád poblíž zbraní, ale nevypadalo to, že by je chtěl napadnout. Když k němu došli, tak místo toho, aby se na ně vrhl, obrátil k nim svůj pohled a šeptem pronesl: “Zabijte mě...”

Kait a Akira se na sebe zaraženě podívali.

Proč bysme něco takovýho měli dělat?” zeptal se nechápavě Kait.

Prosím!” zakvílel zoufale. “Jestli mě najde, tak už budu jejím otrokem navždy...”

Kait se chystal něco říct, ale Akira ho zastavil. Klekl si k mladíkovi a položil mu ruku na rameno. “Je to Mai, že?” zepatal se potichu a díval se mu do uplakaných očí.

Ano,” šeptl.

Bude pršet,” prohodil Kait jen tak do větru. Nikdo jeho poznámce však nevěnoval ani tu nejmenší pozornost.

Máš kam jít?” zeptal se Akira.

No, myslím, že ne...” vzdychl on.

Jestli chceš, tak můžeš zůstat u nás,” navrhl mu Akira.

>>>*♥♥♥*<<<

Mai sešla po schodech do sklepa a zastavila se před tajným vchodem. Zaposlouchala se, ale slyšela jenom zlověstné ticho. Už to jí napovědělo, že něco je špatně. Prudce praštila do kamene, který dveře otvíral a jakmile se otevřely dostatečně na to, aby se tam mohla protáhnout, vsoukala se dovnitř a cvakla vypínačem.

Místnost zalilo žlutavé světlo lamp umístěných po obvodu a Mai si mohla konečně všimnout, že je prázdná. Přesně, jak si myslela, když slyšela to hrobové ticho. Protože on byl normálně hlušný až dost. Hlavně, když si trochu přihnul z láhve whisky...

Mai vztekle kopla do prvního, co jí přišlo pod ruku, což byla skříň, kde on měl těch pár kousků oblečení, co vlastnil. Ovšem, mělo to přesně opačný účinek, než si přála, protože její vztek jenom vzrostl. A navíc ji teď bolela noha. Chvilku poskakovala po té druhé noze, ale nakonec to překousla.

Vztekle praštila do vypínače a prudce ze sklepa vypochodovala. Vběhla do předsíně a nazula si tenisky. Potom vytáhla mobil a začala zběsile vyťukávat SMS. Obsah zprávy byl prostý. Zněl: Ke mně!

Mai tuto zprávu odeslala na všechna čísla, která v mobilu měla a pak vyběhla ven do noci. Bylo načase to skončit! Uvolnila všechnu svoji auru a nechala ji, aby zahalila městečko. Tímto způsobem brzy našla místo, kde se on nacházel. A k jejímu velkému úžasu se na tom stejném místě nacházel i Kait. A taky ten skrček – Akira!

Dívka ještě víc zrychlila a jak se blížila k místu, kde on byl, tvořil se za ní zástup jejích stoupenců. Byli to většinou mladí. A zdaleka jich nebylo zas až tak tolik, ale pořád jich byla přibližně stovka. A to bylo víc, než dost. Minimálně v poměru k tomu, co měli Kait a Akira. To ovšem Mai nemohla vědět. Ta se starala jenom o to, aby měla co nejvíc stoupenců.

>>>*♥♥♥*<<<

Alexander se probudil. Posadil se na posteli a přemýšlel, co ho probudilo. Zjistil to během pár vteřin. Ta aura byla obrovská! Okamžitě věděl, komu patří. Během dvou minut byl oblečený a sahal po meči, který měl schovaný v truhle na půdě. Zároveň okamžitě vytočil číslo majitele antikvariátu. Potřeboval co nejdřív všechny zburcovat.

Vypadalo to, že se schyluje k něčemu velkému. A nejhorší na tom bylo, že z města také cítil auru Kaita a Akiry. A kdyby jenom to! Krom aur těchto tří tam bylo mnoho slabších aur... Tolik, až to nahánělo hrůzu. Rychle vyřizoval jeden telefonát za druhým a obouval si přitom boty. Otevřel dveře a vyšel ven.

Rychle kráčel ulicí a směřoval do míst, kde byla koncentrace aur nejsilnější. Během cesty se k němu přidalo zbylých sedm členů Kaitova spolku, jak si tak něják začali říkat. Spěchali temnotou a démonická aura kolem nich houstla.

>>>*♥♥♥*<<<

Kait tu auru zachytil hned! A také hned pochopil, že je zle.

Připrav se,” sykl na Akiru. “Tohle bude zkouška ohněm!”

Co se...” chtěl se zeptat Akira, ale nedořekl, protože náhle také pocítil tu obrovskou auru, co se kolem celého místa vznášela. A stále houstla, jak se ten druhý blížil.

Zabije mě...” zamumlal za nimi zrzek, co stále klečel na dlažbě.

Nezabije,” uzemnil ho Kait. “Místo toho totiž zabije nás.”

Vidíš to moc černě,” ozval se za trojicí známý hlas.

Profesore, jste to vy?” zeptal se Akira, který stál po Kaitově boku.

Ano, jsem.” A profesor stanul po Kaitově druhé straně.

Takže tým dorazil?” optal se Kait.

Ano, šéfe,” potvrdil Alexander a pevněji sevřel meč.

Ve chvíli, kdy to dořekl, se kolem nich začala stahovat Maina armáda. Vylézali ze všech uliček a Akira mohl v mnohých poznat své spolužáky. Pohlédl na Kaita.

To jsou malé ryby,” řekl Kait. “Alexi, tyhle necháme vám.”

Profesor angličtiny kývnul na srozuměnou a pokynul sedmi zbývajícím členům, aby se pustili do práce.

A my?” otázal se chlapec, který stále koukal Kaitovi do očí.

Na nás čeká ten nejtěžší úkol.”

Porazit tvého protivníka a ochránit zrzka, že?” ujistil se Akira.

Přesně tak,” tasil Kait katanu.

Potom se i s chlapcem po boku postavil tak, aby byl před mezi zrzkem a směrem, ze kterého cítil auru druhého pána démonů nejsilněji.

Aura houstla a zaplavovala celou ulici. Postupně se měnila v mlhu, až nebylo vidět skoro ani na krok.

Co teď?” zeptal se Akira roztřeseným hlasem.

Tuhle hru můžeme hrát taky,” ozval se z mlhy Kaitův hlas. “Vzpomeň si, co jsem tě učil.”

Kait uvolnil svou vlastní auru a kolem něj se začala šířit temnota. Stejně tak, jako aura obrovitánské síly. Aura, která byla schopná soupeřit s tou druhou.

Akira se usmál a uvolnil svou vlastní auru, až se kolem něj také začala šířit temnota. Jakmile se smíchala s tou, co kolem sebe šířil Kait, oba dva byli opět schopní vidět. Akira spatřil Kaita, jak stojí s tasenou katanou proti Mai, okolo které sviští vodní tornádo.

Už už se chtěl Kaitovi postavit po bok, ale Kait ho zarazil.

Zůstaň u toho zrzka!” zařval a ohnivou stěnou vykryl vodní hady, které na něj poslala dívka.

Akira tedy pevně sevřel dýku proměněnou v meč, což byla jeho nejoblíbenější zbraň, a postavil se před zrzka, který stále klečel na zemi a jenom koukal kolem sebe. Vypadalo to, že on v temnotě neviděl.

>>>*♥♥♥*<<<

Alexander a zbytek Kaitova spolku, jak si spontáně začali říkat, stáli proti přesile o něco víc, než deset na jednoho. Naštěstí se armáda valila jenom z jednoho směru. A když se nakonec osum střetlo se stovkou, krvavá řež na sebe nenechala čekat. Alexander, který stejně, jako Kait, ovládal živly tři, mával svým mečem, kolem kterého šlehaly plameny.

A čas od času použil druhé dva živly, které ovládal – vzduch a vodu. Vodní smršť, kterou ledový severák zmrazí na ostré úlomky ledu, nadělala opravdu hodně škod, ale pořád byla jejich osmice ve veliké nevýhodě.

Navíc je z části oslepovala mlha, která se sem doplazila od místa, kde všichni tušili Mai, o které teď už všichni přemýšleli jako o tom druhém. Protože nebylo pochyb. Ty vymizely ve chvíli, kdy se tam objevila a sálala kolem ní ta kolosální aura.

Kamenná se vyhnula ohnivé kouli, kterou po ní poslal jeden z armády a probodla ho kůly, které nechala vyrůst ze země. A hned se dívala po další potenciální oběti. Našla jich hned několik, stáli na jednom místě a připravovali něco velkého. Sehnula se, aby se dotkla země. Když se jí dotýkala holou částí těla, byla její síla znásobena.

Skupina démonů byla probodena kůly, které byly tenké a ostré jako břitvy. Už se chtěla postavit, ale najednou vytřeštila oči a z úst se jí vyvalila krev. Neznámý vytáhl z jejích zad meč potažený temnotou a nechal její tělo dopadnout na dlažbu.

Většina obránců to viděla a pustili se do armády ještě s větším zápalem.

>>>*♥♥♥*<<<

Kait a Mai na sebe metali jedno kouzlo za druhým. Oba utrpěli nějáká zranění, ale vesměs to byly jenom škrábance. Kait po Mai vrhl kouli černého plamene, ale minul. Mai prostě někam zmizela. Rozhlížel se, ale nikde ji neviděl.

Najednou ale uslyšel její hlas zpoza sebe.

Ty máš ještě čas, jsou takoví, které musím zničit prvně!” zaštěkala Mai a teprve tehdy Kaitovi došlo, kde je!

Byla ve vzduchu! Schopnost ovládat vzduch jí také dávala schopnost létat! Elementy, které ovládal Kait byly možná silnější, ale tahle zásadní nevýhoda ho postavila do hodně špatného postavení! Hlavně, když mu došel význam jejích slov!

Otočil se a rozběhl se k Akirovi. A pak ji zahlédl! Byla připravená udeřit! V ruce třímala ledový meč a Kait věděl, že má jen jedinou možnost, jak chlapce zachránit! Zrychlil a odstrčil Akiru z rány.

Potom pocítil ostrou bolest, jak si meč našel nový cíl. Klesl na kolena a potom dopadl na dlažbu. Slyšel, jak Mai vztekle zařvala a pak jej obklopila temnota.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Katharine Colt

(slashistka.blog.cz, 15. 4. 2011 23:20)

Taakže- Vidíš? Já ten koment vážně píšu! Sice pozdě, ale přece xDD
Nejdříve mi dovol jedno hlasité: Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa! Nebo radši rovnou dvě: Aaaaaaaaaaaaaaaaa! To první je kvůli tomu, že už budou jen max dvě kapitoly *štve ji to* *hodně ji to štve* A to druhé patří k tomu konci.. Jako- Kde je zbytek? Vím, vím.. Už jsem si stěžovala na skypu, ale prostě zde musím znovu. Protože mě to tááák deprimuje. Ale budu optimista- Stejně se mu nic nemůže stát. Ne teď. Když plánuješ druhou a třetí knihu. A v té by měl Kait hrál v postatě důležitou roli, ne? xDD
Muhehe- Myslela jsem si, že Kait zaslechl zrzka. Pak mi ale přišlo, že je to blbost. Nu- Očividně nebyla. Asi tu hlavu přeci jen k něčemu mám. I když- Na myšlení se pořád nehodí. Na vymýšlení teorií- To už je jiná xDD
Proč Mai tolik běsní? Vždyť to byl jen nějaký nepodstatný demigod. Co je na tom, že je fuč? To by mě opravdu zajímalo xDD Dobře- Tak je to logické, ale stejně by jí to mohlo být fuk *jí jako částečnému flegmatikovi by to jedno asi bylo* Ale co- O té bitvě jsem věděla, což? Takže si nemám na co stěžovat xDD
Ach! Dilema.. Doufat, že přidáš další kapitolku, abych se dozvěděla, jak to dopadlo nebo nechtít v brzké době další kapitolku protože by po ní už byla jen jedna? Ta poslední.. Ach- Vskutku zapeklitá situace. Stejně ji já nerozluštím. K ní máš klíč jenom Ty. A vzhledem k tomu, že máš Démona otevřeného, tak bych řekla, že se dočkám spíš dřív než později xDD

AnnElfwind

(portae.estranky.cz, 15. 4. 2011 23:27)

No, max dvě ještě. :D Ale pak začnu pilně pracovat na RSF. :D Takže aspoň nějáká útěcha. No ne? A ten konec, to se muselo! A další díl, no, myslím, že se ještě máš hodně na co těšit. :D Kaitovo zranění ze tří pohledů. xD Jsem šílenec? Jistě. :D
A jestli to přežije, to se dozvíš příště, i když si myslím, že už to minimálně tušíš, jak napovídá tvůj koment. A ty teorie, jsou hodně šílené? Nebo je to něco v rámci mezí?
Mai běsní z jednoho prostého důvodu - jde o schopnosti, kterým zrzek vládne! Bude to jedna z vedlejších, ale hodně klíčových postav, bez kterých by druhá kniha vůbec nemohla vzniknout. A navíc, zrzek má jednu takovou šílenou schopnost, která se hodí. A co víc, není z Japonska. To je taky nápověda. Takže Mai toto prostě nemohla přehlídnout. Ne, pokud si chtěla podmanit svět, jako, že chtěla. A stále chce.
Další kapitola by měla být do konce víkendu, pokud jsou mé výpočty správné a pokud místo toho nebudu psát RSF. Což se klidně může stát, známe svoje papnhajmské. xD Ale tak, sama jsem na ten démonní konec zvědavá, tak ho radši napíšu. xD