Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Démon: Povstání - 12. díl

Akira se těšil, že ho Kait konečně naučí zacházet s dýkou, kterou našli. Ovšem, Kait, i přes to, že řekl, že je čas naučit se dýku ovládat, koukal ze sklepního okna.
"Je pozdě," asi to necháme na zítra. "A navíc, pokud se nepletu, tak máš zítra školu."
"To nevadí!" vyhrkl Akira.
"Ale vadí. Protože nejsem vůbec zvědavý na to, abych znovu dostal kabelou tvojí milované matinky."
"Ona by to neudělala.," zkoušel to dál Akira.
"Na to bych nespolíhal," zavrčel Kait. "Nemá mě ráda a snaží se mi to všemi možnými a někdy i nemožnými prostředky dát najevo."
"Tak pojď, zítra tě to naučím," broukl smířlivě Kait a přitáhl si chlapce pro polibek.
Akira se snažil démonovu kouzlu osobnosti vzdorovat, ale jako pokaždé, nepovedlo se mu to. Démon věděl, co udělat, aby se na něj chlapec přestal zlobit. Když se odtrhli, Akira na něj pohlédl. "Slibuješ, že zítra?" zeptal se a propaloval Kaita pohledem.
"Ano, slibuju," kývl démon.
"Dobře," usmál se chlapec a začal zhasínat svíčky, co měli ve sklepení rozsvícené, aby viděli.
"Necháme je tady?" zeptal se Kaita.
"Myslím, že klidně můžeme. Je zbytečný nosit je pokaždé tam a zpět," souhlasil Kait a sbíral si svoji Katanu.
Akira sfouknul poslední svíčku a sevřel v ruce svoji dýku.
"Můžeme?" pokynul mu Kait.
"Jo, ale nic nevidím," zasmál se chlapec.
Na to Kait jenom luskl prsty a na dlani se mu objevil malý plamínek. Nebylo to moc, ale stačilo to, aby viděli na cestu. Démon chlapce popostrčil, aby šel první. A když se chlapec na něj tázavě podíval, zasmál se. "Kdybys padal, tak aby tě měl kdo chytat," prohlásil a znovu ho postrčil na schody.
Tentokrát se už Akira nedohadoval a začal po nich stoupat do hlavní části domu. Vyšel až nahoru a za démonem dveře zamkl svým paklíčem, co pořád vězel v klíčové dírce. Vytáhl ho a strčil si ho do kapsy.
"Co teď?" zeptal se Kait.
"Teď?" zopakoval Akira. "Teď se půjdu učit biologii. Píšem zítra test a opravdu nejsem zvědavej na to, abych dostal pětku."
"Biologii?" zeptal se Kait.
"A vidíš? Teď papouškuješ ty!" zasmál se Akira a vrátil mu stejnou mincí to, co mu démon vyčítal ve sklepě.
"Tak se dohodneme, že nebude papouškovat nikdo, co ty na to?" navrhl démon.
"Ne, zamítá se," prskl Akira a hledal biologii.

>>>*♥♥♥*<<<

Válel se na posteli a koukal do stropu. Věděl, že udělal pitomost, když opustil úkryt a zabil tu dívku. Byla to neuvážená akce, ale když on se tak nudil... Bohužel až pozdě si uvědomil, jak dalece by to mohlo narušit jeho plány. Po mnoha hodinách zralých úvah dospěl k názoru, že ta dívka byla v právu, když na něj ječela. Ale ani tak se jí nehodlal omluvit. To, že je neschopná, totiž byla pravda. Naučil ji všechno, co vědět mohla, byla učenlivá, naučila se ovládat dokonce dva elementy. Ovšem pravdou bylo, že nebyla prakticky schopna vůbec žádného samostatného myšlení.
Sakra co ji to napadlo toho kluka tak přepadnout... Ten kluk měl zůstat mimo hru. Ale né, ona ho prostě musí napadnout... Mohl zůstat neodhalen, mohl zůstat skryt. Kait nemusel vůbec nic vědět... Protože Kait byl přitahován bojem. Proto se tam objevil. A i když věděl, že jeho sok minimálně dočasně ztratil schopnost vidět aury, bylo nepochybně jasné, že ten kluk je vidí. Podle toho, co Mai vyprávěla, tak poznal, že Kait je démon.
A pak tu byla legenda o stříbrné auře. Mai tvrdila, že ta klukova je právě taková. Nevěřil tomu. Chtěl by si to ověřit na vlastní oči, ale nemohl si dovolit teď opustit úkryt. V městečku je víc takových, kteří démony rozpoznají. A on si zatím nebyl jistý, kdo je na jeho straně, a kdo není. To bylo to, co měla Mai zajistit. Spojence. Věděl, že i když je Kait nyní slabý, že ho sám neporazí. Ne, když je s ním někdo, kdo má celou auru stříbrnou.
Co ho ovšem zaráželo, byl fakt, že Mai říkala, že ten dotyčný byl jenom půldémon. Znal legendu o stříbrném démonovi, ale nikdy nepředpokládal, že by to ve skutečnosti měl být demigod... To nebylo možné... Ne, nechtěl tomu věřit. A nebude tomu věřit, dokud se nepřesvědčí. Zatím to ale udělat nemůže. Počká si a až bude ta správná doba, provede to.

>>>*♥♥♥*<<<

Následujícího dne ráno se Akira probudil. Opět s Kaitem po boku. A opět mezi nimi nic neproběhlo. Chlapec se vykroutil z Kaitova sevření a vydal se do koupelny, aby se trochu zkulturnil. Vyčistil si zuby a pak ze sebe shodil oblečení a zalezl do sprchy.

***

Kait se zavrtěl, jak mu byla najednou zima. Otevřel oči a zjistil, že Akira už vedle něj neleží. Zavrčel a pak zaslechl šumění vody. Na tváři se mu usadil ďábelský výraz a pomalu se zvedl z postele. Vyšel ven a pak rovnou do koupelny. Jaké bylo jeho překvapení, když zjistil, že dveře nejsou zamčené...
"To mám brát jako pozvánku?" nadzdvihl jedno obočí. Ovšem nerozpakoval se a pomaličku dveře otevřel.
Uviděl Akiru, jak stojí zády k němu ve sprše. Otevřel pomalu dveře natolik, aby se jimi mohl protáhnout. A stejně tak potichu je zase zavřel. A nezapoměl zamknout. Bez váhání ze sebe sundal oblečení a než si Akira stačil něčeho všimnout, obtočily se mu kolem pasu dvě ruce. Chlapec překvapením vyjekl.
"Co tu děláš?" zapištěl.
"Coby..." zamrčel mu do ucha Kait. "Bylo odemčeno, tak jsem to vzal jako pozvánku."
"To... Cože?!" nejprve koktal Akira, pak ale jeho hlas přešel do přísného ténu. "Já ti dám pozvnáku!"
"Tak se tak nečil," šeptal mu démon do ouška.
"Budu se čílit!" vrčel chlapec. "Uvědomuješ si, že jsme oba nazí?!"
"A to vadí?" šeptl Kait a přitiskl chlapce k sobě ještě pevněji, až ten ucítil jeho ztopořený úd.
Chlapec jen sykl vzrušením. A Kait ho k sobě otočil čelem a postrčil ho tak, že měl za zády chladné kachlíky a před sebou sexu lačného démona. Věru nebezpečná kombinace. Kait se chlapci přisál na rty a rukama sjel na jeho hrudník. Dřív, než chlapec stihl protestovat. Dál jej líbal a jedna jeho ruka si hrála s chlapcovými bradavkami. Postupně se polibky přesouval na krk a zanechával na kůži nachové flíčky. Netrvalo dlouho a chlapec sténal démono jméno a jeho ruce bloudily po Kaitově hrudi. A zkoumaly to, co dosud neměl možnost poznat.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

...

(Minde, 19. 3. 2011 18:22)

Akiro, Akiro, s cizími do ´postele´? Co z tebe vyroste :D

Re: ...

(Rensi, 19. 3. 2011 23:18)

No myslím že z něj asi moc dobrej ''člověk'' nevyroste :D

Katharine Colt

(slashistka.blog.cz, 20. 3. 2011 10:10)

Haha! Vidíš to? Já jsem se přes to včera prolouskala! Teď mi řekni, kde jsem na to sebrala čas. Ale nevadí.. Asi na to padl ten, který byl pro Andyho. Co už xDD
Prej nebezpečná kombinace- O tom by se dalo spekulovat, nemyslíš? Nebezpečná možná pro hlavní účastníky. Za to pro čtenáře- Ach.. To to až tak nebezpečné nebude. I když- Možná jo... Ale to spíše pro klávesnici. Znáš to (Kde mám kruci zase ty kapesníčky! xDD ) xD
Kvůli Tobě jsem se pustila do fantasy! xDD Asi bys mě měla začít obdivovat. Moje první fantasy slash povídka po dlouhé době. Nechápu jak jsem se k tomu dokopala. Ale tak- Co bych pro Tebe neudělala, že? xDD (Řekla bych, že hodně věcí ale to je detail xDD )
Takže mi dovol- Kňááááá! A já jdu odpochodovat někam do pozadí. Jo- Vím, že je to krátký. Ale na víc se dnes asi nezmůžu *moc dobře se nevyspala* xDD Navíc chci jít psáááát. I přestože za mýma zádama sedí maminka. Nebezpečné. Ale což.. Měla by vědět co má doma za úchyla. xDD

Re: Katharine Colt

(AnnElfwind, 20. 3. 2011 19:58)

Není to krátký. :) To určitě ne. Ten tvůj komentář.

A všem se omlouvám za to utnutí, ale nemohla jsem odolat. Myslím, že když se k vám přidá Sarysu, co mi komentuje na http://tenrai.cz, tak ze mě bude za chvilku mrtvolka. :D No nic. Nejpozději v úterý byste se měli, doufám, dozvědět, co bylo dál. :D

A všem třem děkuju za komentář. :)