Démon II: Nadvlada

Uplynul rok od osudové bitvy s Mai v Japonsku. Během této doby se Akira pod vedením nejprve Siga a potom i Kaita naučil ovládat postupně všechny elementy. Největší potíže mu dělal element světla. Nakonec se mu ale povedlo ovládnout i ten.

Kait se dostal zpět do své původní kondice a když zrovna netrénovali Akiru, zápasil spolu se Sigem v bitvách, kde se jeden druhému snažil dokázat, že jejich hlavní element je lepší, než ten toho druhého, což znamenalo bitvy světla proti temnotě, od kterých se Akira po prvotní zkušenosti klidil vždy co nejdál, neboť většinou vyústily v explozi. A to nebylo vůbec nic příjemnného.

>>>*♥♥♥*<<<

Akira se probudil a usmál se. Fakt, že už se rok probouzel Kaitovi po boku, mu dokázal vyvolat na tváři úsměv. Otočil hlavu a pohlédl do Kaitových otevřených očí. Úsměv se mu ještě rozšířil, když mu Kaitova ruka zajela do vlasů a rozcuchala je ještě víc, než už byly. Potom se Kait přetočil tak, že byl Akira pod ním a sklonil se k mladíkovi pro polibek.

Akira mu polibek směle oplatil a začal rukama bloudit po démonově nahé hrudi. Kait se v duchu ušklíbl a polibek prohloubil. Když mu ale Akirova drzá ruka zajela do rozkroku, polibek naschvál přerušil. Ale Akiru to neodradilo, tyhle Kaitovy praktiky už totiž dávno znal. Dál rukou přejížděl po démonově rozkroku a druhou rukou si ho za krk přitáhl pro další polibek.

“Takže tohle už na tebe neplatí?” ušklíbl se Kait, ale Akiru políbil. “Tak to zkusíme jinak,” pronesl potom. Chytil Akiru za obě ruce a přidržel mu je nad hlavou. Volnou rukou zajel Akirovi pod tričko, ve kterém mladík spal.

Zatímco jeho ruka si hrála s Akirovýma bradavkama, sklonil se k jeho uchu a zašeptal: “Tak co, už budeš hodný?” otřel se mu o ucho rty a pak hlavu zvedl, aby se mu mohl zadívat do očí.

“Pokud je tohle trest, tak ne,” usmál se Akira a nechal Kaita, aby ho dál dráždil.

Kait nad mladíkovou drzostí protočil oči a na chvíli mu ruce pustiil, jenom aby mu mohl sundat tričko. Potom, když tričko odlétlo bůh ví, kam, sklonil se k Akirovi a začal ho líbat na krku a postupně se přesouval níž, na bradavky, kde každou obkroužil jazykem a lehce zkousl.

Zatímco jazykem vytvářel vlhkou cestičku vedoucí k Akirově podbřišku, rukama zajel za trenky, ve kterých mladík spal a jediným pohybem je stáhl. Vlhká cestička si našla cestu ještě níž a Kait se lehce, skoro laškovně, dotkl jazykem špičky akirovy chlouby. Odpovědí mu bylo Akirovo nespokojené zamrčení.

Démon se ušklíbl a vzal ho do pusy. Začal pohybovat hlavou a během chvilky měl ve vlasech zapletené Akirovy prsty, jak si mladík sám začal určovat tempo. Kait už velice snadno poznal, kdy se mladík blíží vrchlou a když ta chvíle nastala, přestal, zvedl hlavu a přesunul se výš, aby mohl Akirovi vyplenit rty.

Ten nespokojeně mručel, ale polibky přijímal dychtivě a se stejnou náruživostí je také oplácel. Zatímco Kait Akiru líbal, přesunul se rukou k jeho pozadí a mezi půlky až k jeho otvoru. Jednou jej prstem obkroužil a pak vnikl dovnitř.

Akira zasykl slastí. Již dávno to totiž nebolelo. Kait si ho bral tak často, že bolest už dávno ustoupila nepřetržité slasti. Ale mladík byl rád, že si ho démon vždy nejprve připravil, než do něj vnikl, i když si myslel, že už by to nebolelo, jako zpočátku, ale byla to příjemná předehra toho, co mělo přijít.

Usmál se, když prsty nahradilo něco většího, co se v něm začalo pomalu pohybovat sem a tam. Přitáhl si za vlasy Kaitovu hlavu a do ucha mu zavrněl: “Rychleji...”

A Kait se nenechal dlouho pobízet. Zrychlil tempo přírazů a během chvilky pod ním Akira křičel slastí. Pot z obou jen lil a vzduch kolem nich se zdál skoro nedýchatelný. Kait naposledy párkrát zuřivě přirazil a oba součastně vyvrcholili.

Démon z Akiry vystoupil a svalil se vyčerpaně částečně na něj a částečně vedle něho. Oba zhluboka oddechovali a snažili se vzpamatovat po právě prožitém aktu.

>>>*♥♥♥*<<<

Isobel zažívala peklo. Ta dívka Mai ji nechtěla pustit z domu. Dovolovala jí sice pracovat, ale vždycky jí stál někdo za zadkem, aby náhodou nemohla volat o pomoc. Dále musela pro tu partu vařit a prát jim. A ještě se strašně bála o Akiru a toho bláznivýho démona – Kaita. Sice věřila, že se o sobe snad dokážou postarat, ale to jí nezabránilo v tom, aby o ně měla strach. Přeci jenom, byla matka...

Povzdechla si a nahlédla do trouby, kde pro ty zlosyny pekla maso. Aspoň, že už ji nedrželi ve sklepě. Po měsíci, kdy neměli co jíst, ji z tama vyvlekli a řekli jí, aby začla vařit a taky prát, protože už pomalu neměli co na sebe. Tehdy jim řekla, že pokud chtějí jíst, tak půjdou nakupovat. Na ně si dovolovat mohla. Ne moc, ale mohla. Komu se ale postavit netroufla, byla Mai. Ta dívka jí naháněla hrůzu.

>>>*♥♥♥*<<<

Sig se otáčel v kuchyni a chystal pro všechny tři snídani. Poté, co mu první dva měsíce tak trochu poroučeli, si postavil hlavu, že by se v takovýchhle věcech měli střídat a věřte tomu, nebo ne, Kait s Akirou na to přistoupili. Nicméně, dnes byl opět na řadě on, takže si přivstal, i když nemusel, protože jak znal ty dva, tak se na sebe stejnak ráno vrhnou a pak budou ještě další hodinu spát, než se dokopoudo koupelny, aby ze sebe smyli zbytky milování. A teprve pak přijdou na snídani, pokud vůbec. Už párkrát se mu stalo, že je musel jít vzbudit.

Ale dneska je nehodlal nechat spát. Ne, protože dnes to byl přesně rok od doby, co tak zbaběle utekli před Mai a její armádou sem, do staré dobré Anglie, odkud Sig pocházel. A právě na dnešek si naplánovali, za předpokladu, že se Akira do té doby stihne naučit ovládat všechny elementy, že se vrátí do Japonska a vymyslí, jak se vypořádat s Mai jednou pro vždy.

Nandal na talíře vajíčka se slaninou a postavil to na stůl. Potom se psychycky obrnil proti tomu, co by možná mohl vidět v pokoji, který Akira s Kaitem okupovali a vyšel z kuchyně. Potom několika chodbama a po schodech nahoru do další chodby, až stanul před dveřma do inkriminovaného pokoje.

Zaposlouchal se, a když nic neslyšel, oddechl si a zaklepal. Samozřejmě, že se mu žádné odpovědi nedostalo. “Takže spí,” zabručel a pomalu dveře otevřel...