Jdi na obsah Jdi na menu
 


Upíři

Následujícího dne došli na okraj skal. Tam se zastavili a sklonili se nad mapou, kterou měla Amy.
"Musíme jít na východ, tamtudy je to k jezeru Smrti nejblíž." prohlásil Meridon.
"Já bych to vzal na sever a potom teprve na východ. Bude to bezpečnější, přes území vlkodlaků se mi jít nechce." odporoval Sirnix.
"Ale to ztratíme spoustu času." nenechal se odradit Meridon.
"Radši ztratit trochu času, než se nechat rozervat vlkodlakem." prohlásila Amy, "Půjdeme na sever a až pak se stočíme na východ."
Nakonec to odsouhlasili, nejprve na sever a až pak na východ, aby se vhnuli vlkodlakům.

 
Jak tak šli, tak si spolu povídali, jakoby byli na nějákém výletě. Ono totiž bylo takové výletnické počasí. Ale to samozřejmě nevydrželo věčně... Už se schylovalo k večeru, když se obloha zatáhla a z nebe se spustil liják jako hrom. Blesky šlehaly všemi směry, hrom burácel, až to rvalo uši...
"Musíme se někam schovat!" zařvala Karol, aby ji přes ten rámus vůbec bylo slyšet.
"Tamhle je jeskyň." křikla v odpověď Amy.
Pak ukázala na ernou díru ve skále, která se před nimi osaměle tyčila.
"Ano, tam se schováme." souhlasili Adrien, Sirnix i Meridon.
Blaze a Elbait běželi za nimi. Otvor byl naštěstí dost velký, takže se jím protáhl i vzrostlý drak.
Když se všichni dostali do jeskyně, začal si ji Sirnix zvědavě prohlížet. Zvedl pohled ke stropu a když se tam podíval pořádně, měl co dělat, aby nevykřikl.
"Podívejte es na strop, jsou tam upíři." zašeptal potichu směrem k ostatním.
"Ne..." hlesla Karol a přitiskla se k němu.
"Musíme se odtud dostat..." uvažovala vždy praktická Adrien, "Ale jak...? Ven nemůžem, tam nás smete blesk..." Rozhlížela se po jeskyni.
A pak v jednom koutě uviděla jakoby otvor. Byl to tunel a byl dostatečně velký i pro Elbait. Sice s obtížemi, ale měla by se tam protáhnout.
"Podívejte se támhle." ukazovala Adrien ostatním svůj oběv, "Je tam tunel, můžme se tam vydat."
"Jestli bude slepý a ti upíři se probudí, tak jsme v pasti. Neporazíme je, je jich moc..." odporoval Meridon.
"Nechte to na mně. Můžu je zastavit. Oni se probudí tak jako tak. Jak se drak bude soukat do tunelu, nadělá to hluk. Neřekla jsem vám to, ale mám schopnosti, bych ty upíry zneškodnila. Teď běžte, tunel vede tam, kam potřebujete - k jezeru Smrti. Běžte, musíte splnit svůj úkol. Nezdržujte se, já je zastavím." domluvila Amy.
"Ale..." protestovali hned všichni.
"Žádné ale, je to jediná možnost. Venku vás to okamžitě smete. Běžte!" Amy byla neúprosná.
"Tak... tak dobře." nakonec ostatní souhlasili.

 
Všichni už byli v otvoru, jen drak se tam ještě nenasoukal celý. Dělal strašný kravál, jak předpokládala Amy. Upíři se jeden po druhém probouzeli. Draka si nevšimli, zato spatřili Amy a vrhli se nani...
V tom Amy obklopila aura světla. Měla zavřené oči, ruce podél těla. Hlavu sklopenou. Nic pro ni neexistovalo. Jen ta záře, která ji obklopovala. Upíři jakoby jí procházeli.
Kdykoli jí nějáký proletěl, tak se následně rozpadl na prach.
Upíři byli mrtví, světlo pohaslo a Amy se zhroutila. To kouzlo z ní vysálo život. Oběvil se světelný tunel a Amyn duch do něj vstoupil. Svůj úkol splnila, nyní mohou její přátelé splnit ten svůj...
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář